Punčochy, kočka, plachta: jak ruská slova padla do jazyka kalifornských Indiánů

Pokud jste někdy byli v Kalifornii a setkali se s domorodými lidmi, tj. S Indy, a požádejte je, aby s vámi komunikovali nikoli v cizím jazyce, ale v jejich rodném jazyce, pak najdete mnoho úžasných objevů. Někdy se v jejich projevu setká se slovy, která se zdají být povědomá. Takže to budou opravdu ruská slova. Mírně upravený, ale stále rozpoznatelný. V ruském jazyce mohou nabídnout „mléko“, „čaj“, „kávu“. To vše se nalije do „šálku“ a promíchá se „lžičkou“. Je obzvláště překvapivé, když to uslyšíte více než 8 500 km od rodné země. A pokud se vám nápoj líbí, bude to „zázrak zázraků“.

Jak se tedy naše slova objevila v jazyce amerických indiánů?

Faktem je, že vývoj Ameriky provedli nejen Britové z východu, Španělové z jihu, ale také Rusové z Aljašky. Objevili jsme Beringovu úžinu, aleutské ostrovy, první Evropany, kteří se objevili na Aljašce. Nebylo snadné dodávat jídlo z ruského kontinentu, takže se začali pohybovat na jih.

V roce 1808 se dvě lodě plavily do jižních šířek pod kontrolou kapitána Ivana Alexandroviče Kuskova - Kodiaka a sv. Mikuláše.

Loď „St. Nicholas“ byla zničena. Část týmu zemřela, další zajali Indové. Mezi nimi byl Timofei Tarakanov, úředník v domácnosti. Musel jsem sedět v zajetí jeden rok a osm měsíců. Ale Timofei Osipovich se nerad posadil, takže i v zajetí začal rukama připravovat dřevěné nádobí: hrnky, barely, lžíce. Udělal a dal Indům. Moc se jim líbily produkty ruského mistra. A dal a zavolal.

V červnu 1810 byl Tarakanov odkoupen zpět. Měl rád země, které navštívil, a během plavby roku 1811 se námořníci opět vrátili. Plavili s dárky pro vůdce, aby si našli přátele a jednali. Indové přidělili půdu na vypořádání. V roce 1812 byla uspořádána ruská kolonie.

Rusští obchodníci a průkopníci začali zkoumat Severní Ameriku od 18. století. Rusové se na Aljašce usadili od roku 1772. V roce 1867 jej Alexander II prodal Spojeným státům americkým. Rusové vyvinuli cyrilici pro jazyk indiánů na Aljašce, mnozí převedeni na pravoslaví.

V Kalifornii poblíž San Francisca byla postavena Rossova pevnost. V americké módě se nyní nazývá Fort Ross.

Půjčky v jazyce jsou stále zachovány. Pšenice se nazývá sýkorka. Domorodí lidé se nedokázali vyrovnat se zvukem „psh“. Hořčice - kulucitca. A s „hořčicí“ byl takový příběh. Divoká hořčice oplývala v Kalifornii, ale nikdy nebyla snědena. Jakmile je Rusové naučili vařit a jíst, Indové navzdory skutečnosti, že měli pro tuto rostlinu své vlastní jméno, přijali ruské jméno, ale mírně ho změnili přidáním slabiky kulu - „divoký“, „lesní“.

Hodně slov se týkalo hospodářských zvířat. My jsme je naučili pít mléko. Slovo „taška“ se také změnilo. Začalo to znít jako hudba. Další skupina slov, která vstoupila do indiánského jazyka, jsou punčochy, kočka a plachta. Indové si vypůjčili tradici chovu domácích mazlíčků od našich osadníků. Kočka se stala kuska, mezi Aleuty - kuiski.

Po nás zůstaly punčochy v každodenním životě Indiánů. Protože zvuk „l“ v jejich jazyce chybí, slovo začalo znít cu-ki. Slovo „plachta“ zní stejně jako naše. Domorodé americké kmeny nepoužívaly plachty, než kontaktovaly naše námořníky.