Bagdádská baterie: ve starověkém světě bylo možné použít galvanické pokovování

Některé nálezy archeologů stále vyvolávají spoustu otázek a jsou předmětem neustálých sporů mezi historiky. Například někteří odborníci považují baterii Bagdád, která je uložena v Iráckém národním muzeu, za starou galvanickou buňku a dokonce ji dokazují jednoduchými experimenty. Skeptičtí vědci se však domnívají, že položka starší než 2000 let nemůže být galvanickým článkem, ale pouze nádobou pro ukládání svitků.

Baterie Bagdád byla nalezena při vykopávkách starověkého Parthského osídlení Khujut-Rabu v Iráku. A prvním badatelem tohoto tajemného tématu byl německý archeolog Wilhelm Koenig. Tato položka se podobá duté nádobě vysoké 13 centimetrů, uvnitř níž je měděný válec se železnou tyčí. Krk plavidla byl pokryt bitumenem, skrz který prošla kovová tyč se stopami koroze.

Zpočátku byl nález připisován období Parthského království (III. Století př. Nl - III. Století nl), ale později, s podrobnou analýzou materiálu plavidla, se předpokládalo, že nález patří do období Sassanského království (III- VII století), ale v každém případě byla loď úctyhodného věku. Přesto autor autorky Wilhelm Koenig předložil odvážný předpoklad: podivná loď by mohla být nejjednodušší galvanickou buňkou. S tímto zařízením mohli dávní mistři pomocí metody galvanizace aplikovat nejtenčí vrstvy zlata a stříbra. Příklady takových produktů mezi artefakty starověkého světa lze nalézt hojně.

Koenigův předpoklad byl v praxi opakovaně potvrzen, včetně několika uznávaných vědců. K tomu, aby taková „baterie“ fungovala, potřebujete kyselinu nebo alkálii (elektrolyt), která by vytvořila elektrické napětí. Vědci prováděli experimenty s jednoduchými kyselinami, které jsou známy lidem ze starověku. Výsledkem experimentů bylo, že vinný ocet nebo citronová šťáva poskytovala napětí 0,5 až 2 volty, a to stačilo k použití nádoby při elektrolytickém pokovování.

Baterie Bagdád však zůstává v tuto chvíli jedinou položkou tohoto druhu, nic takového nebylo nikdy nalezeno. Z tohoto důvodu se většina vědců dosud zdržela jakýchkoli závěrů a neobvyklý předmět zůstal záhadou.